Kdo, co a proč?
Do Výzvy 21 se zapojilo 21 účastníků (10 mužů a 11 žen), kromě týmu Aperty zástupci našich klientů zejména z řad manažerů a personalistů. Každý z účastníků si zvolil vlastní výzvu směřující ke změně, tedy zavedení nového návyku, eliminaci nepotřebného nebo jejich kombinaci. Kromě pravidelné fyzické aktivity (běh, chůze, cvičení), podpory zdravého životního stylu (otužování) usilovali účastníci o zavedení pravidelné mentální aktivity (studium cizích jazyků, četba, meditace) či vyloučení či omezení kávy nebo sladkostí ze svého jídelníčku.
Výzvu dokončilo 20 účastníků. (Z důvodu nevhodně zvolené výzvy a odložení jejího plnění na příznivější období, odstoupil jeden z účastníků. Tři z účastníků pozměnili obsah či rozsah výzvy vzhledem ke zdravotním důvodům – Covid-19).
Mýtus vyvrácen?!
Hlavním cílem experimentu Výzva 21 bylo potvrzení či vyvrácení mýtu 21 dní potřebných k upevnění nového návyku.
(Tato doba se dostala do veřejného povědomí na základě zjištění plastického chirurga a psychologa Maxwella Maltze, který vypozoroval dobu průměrně 21 dní jako čas nutný k přijmutí své nové tváře po transplantaci. Tento mýtus byl následnými výzkumy vyvrácen a současná věda považuje za čas nutný pro vytvoření nového návyku průměrně 66 dní resp. rozptyl 18-254 dní).
Vytvoření trvalého návyku po 21 dnech registruje více než polovina (11 z 20) respondentů. Devět odhaduje čas potřebný k upevnění návyku na dalších 21-180 dnů. Experiment tak potvrzuje spíše průměrných 66 dní.
Trvalost našich návyků bude zpětně ověřena v následném průzkumu po uplynutí cca 90 dní.
Překvapivé je zjištění, že návyk si za 21 dní vytvořili všichni účastníci, jejichž výzva byla zaměřena na duševní činnost (výuka jazyků, čtení). Zatímco u výzev zaměřených na zařazení fyzických aktivit (sport, otužování) či omezující (sladkosti, káva) vykazuje trvalý návyk již po 21 dnech jen cca 40 % účastníků.
(Pozn.: Vzhledem ke statisticky malému počtu účastníků experimentu, však nelze z této skutečnosti vyvozovat relevantní závěry).
Drobná změna, velký efekt!
Experiment jednoznačně potvrzuje, že úspěch v zavedení změny je silně motivační a má tzv. kaskádovitý efekt-drobná změna např. v životním stylu nastartuje další a ta následně další a výsledný efekt může být hlubší a pokrývat více aspektů života.
Zároveň bylo zjištěno, že drobnější, splnitelnější počáteční závazek vede k dobrému pocitu ze sebe sama a zvyšuje chuť přidávat "dobrovolné" položky. Účastníci, kteří zvolili velmi náročné výzvy, je rovněž splnili, nicméně zpětně připouštějí, že by volili mírnější "povinnou" část výzvy a pokud jsou jejich výzvy trvalé, jsou rozhodnuti je modifikovat ve smyslu zmírnění. Jako účinná se tedy potvrdila strategie zvolení dostupného cíle a využití tzv. „salámové metody".
Vyšší smysl motivuje
V rámci výzvy bylo možné zvolit výzvu se sankcí ("trest" za nesplnění), s vyšším smyslem (např. charitativní čin při úspěšném splnění výzvy), jejich kombinací či zcela bez vnější motivace. Z dotazníků vyplývá, že výrazně vyšší motivační efekt měla vnější motivace typu "vyšší smysl", tedy závazek užitek pro někoho dalšího (62 %) než "sankce", tedy hrozba ztráty (37 %).
Značná část respondentů však uvádí, že největší motivací pro ně byla výzva samotná, tedy primární rozhodnutí ke změně a následně potřeba dokázat sám sobě, že vytrvám.
Krize přicházejí ve třetině
Zajímavé je rovněž zjištění, že většina "krizových momentů" se objevuje v druhé třetině výzvy, tedy v druhém týdnu. Respondenti často popisují v prvním týdnu silnou vstupní motivaci a v posledním týdnu zase motivující vidinu splnění výzvy na obzoru. Jako náročné období tedy popisují právě druhou třetinu výzvy (fyzická únava u sportovních aktivit, častější nutkání "zhřešit při abstinenci" atp.)
Umíme si poručit
Pro většinu účastníků má prvotní rozhodnutí velmi výrazný závazný charakter a podpora okolí, rodiny, zveřejnění výzvy atp. spíše podpůrný charakter.
Energie skupiny
V průběhu výzvy bylo zřetelné, že velmi různě je jednotlivými účastníky vnímána potřeba sdílení a vzájemné podpory mezi účastníky výzvy (např. ve WhatsApp skupině). Lze pozorovat rozdělení dle Gaussovy křivky, kde cca 1/5 účastníků velmi oceňuje a využívá vzájemnou podporu, na druhé straně cca 1/5 se jí cíleně straní a má potřebu prožít si výzvu spíše individuálně. Nejpočetnější je pak skupina účastníků, kteří využívají vzájemnou podporu a sdílení částečně, či sledují úspěchy druhých a dění ve skupině pasivněji.Účastníci, kteří podporu skupiny ať už více či méně využívali, však jednoznačně potvrzují silnou energii a motivaci, kterou jim sounáležitost poskytovala.
Starého psa…
Dle výsledků experimentu se potvrzuje, že snazší je zavedení nového návyku než odstranění nežádoucího zvyku či jeho změna.
Udržitelná změna?
Drtivá většina účastníků (19 z 20) si chce svůj návyk uchovat ať už v takovém rozsahu jako ve výzvě či jej příhodně modifikovat, tak aby byl trvale udržitelný.Více než polovina respondentů je také rozhodnuta vyhledávat v budoucnu další podobné výzvy či se nechat inspirovat výzvou ostatních ve skupině.
Trénink pevné vůle přináší dobrý pocit ze sebe sama a zvyšuje chuť být aktivní v osobním i pracovním životě.
V našem experimentu jsme trénovali pevnou vůli ve svobodně zvolené „disciplíně" a jako zásadní jsme vnímali: „Měl jsem ze sebe obecně dobrý pocit, že dělám něco, co je opravdu z mé hlavy a mám to ve své moci".
Jak by asi dopadl náš experiment, kdyby nebyl předmět výzvy naším osobním rozhodnutím a bylo by třeba se nejprve popasovat s jejím přijetím? Dařilo by se nám stejně dobře?
Rádi bychom to ověřili v novém experimentu. Máte se na co těšit! PŘIHLAŠTE SE TAKÉ...
Dáme vám vědět :-)
Níže uvádíme grafické výstupy ze závěrečných dotazníků.
Komentáře