Při pohledu do kalendáře vidím, že je 21. června. Číslo 21 mi připomnělo Výzvu 21 ze začátku roku, které jsem se účastnila. Zkoušela jsem na sobě pevnou vůli každodenní alespoň tříkilometrovou procházkou.
Dnes je to 171 dní od zahájení této Výzvy 21, která trvala „jen" 21 dní, ale já stále chodím a už to beru jako součást svého dne. Z těch 171 dní jsem nebyla na procházce jen jednou. Párkrát jsem ji nahradila kolem nebo koloběžkou, ale jen výjimečně. Chůze je prostě nenahraditelná.
Asi čtyři měsíce jsem si poctivě zapínala aplikaci EPP, abych si měřila ušlou vzdálenost a věděla jsem, kolik kilometrů za měsíc ujdu a také jsem pak nasbírané body v aplikaci přidělovala projektům, které se mi líbily. V průměru jsem nachodila za měsíc cca 170 km (cca 5 km denně). Bez mobilu jsem na procházku nevyrazila. Musela jsem ji mít přeci zaznamenanou, jinak bych nemohla dokázat, že jsem na ní byla.
A pak se to v květnu zlomilo. Telefon jsem už na každou procházku nebrala, sice mě trochu sžíralo, že to nebudu mít zaznamenané a započítané do celkových kilometrů za měsíc, ale postupně bylo to „zapomenutí" častější, až jsem s mobilem přestala chodit úplně.
Jak to, že mi to je najednou jedno?
- Každodenní chození se pro mě stalo zvykem jako se ráno nasnídat či si vyčistit zuby. (Pozor! Nestala se z toho povinnost, stále mám z chůze radost.)
- Pevnou vůlí jsem se propracovala k tomu, že je to běžná součást dne, kterou si již den předem zařazuji do harmonogramu. (Toto plánování je klíčem k úspěchu – tedy, že opravdu každý den vyrazím.)
- Nepotřebuji se nikomu zpovídat, kolik jsem toho nachodila a už vůbec ne sobě. (Moje vnitřní já je jinak velmi výkonové.)
- Za těch pár měsíců jsem si vytvořila několik procházkových okruhů, které vím, že splňují moji „denní porci". (Doporučuji obměňovat a hledat zcela nové cesty. A že se jich dá najít i ve městě, kde žiji již několik desítek let.)
- Nechávám si stále stejný počet kilometrů na den, je to pro můj klid, abych se nehonila, když nemám na procházku dostatek času. (Jsem sama k sobě poctivá a procházku nezkracuji. Naopak mám radost a dobrý pocit, když mám v nohách kilometrů více.)
- Objevila jsem krásu opakovaného a minimalistického. (I na stejných trasách vždy objevím něco nového. I nápadů a inspirací do práce.)
- A plno dalších důvodů… (To si už nechám pro sebe, abyste měli důvod si něco podobného vyzkoušet a objevit je.)
A protože je dnes Mezinárodní den trpaslíků, jdu toho svého (vyrobeného před několika lety dcerou) přemístit alespoň v rámci zahrady, aby měl zase jiný výhled.
Díky této zkoušce pevné vůle jsem totiž získala mnoho nových pohledů jak na svět okolo sebe, tak na svět uvnitř sebe.