Lektorka, konzultantka a koučka v Aperta, s.r.o.
Lektorka, konzultantka a koučka v Aperta, s.r.o.
Moje výzva:
Budu, po dobu 21 po sobě jdoucích dnů, vždy ráno a večer věnovat vědomou chvilku času „mozkovému klidu", chcete-li meditaci.
Proč jsem se rozhodla se připojit a proč právě s touto výzvou:
Motto mé výzvy: Mozek je jako sval, je dobré ho trénovat. Mozek je jako sval, je prospěšné mu dopřát odpočinku.
Jak se mi daří výzvu plnit:
TŘETÍ REFLEXE PO UKONČENÍ VÝZVY
V meditování chci pokračovat. Od začátku to bylo mým cílem. Momentálně věnuji dvakrát denně čas zastavení se, ale ke kvalitní meditaci se zatím dopracovávám a bude to dlouhodobá záležitost.
Můj objev:
- Umím si poručit 😊
- Zjistila jsem, že další výzvou je elegantně zvládnout přechod z klidu své mysli do rychlého běhu rodinného života.
- Každý z nás má různou potřebu sdílení a vzájemné podpory.
- Zatímco někomu „publicita"- zveřejněný závazek- pomáhá při plnění, jiní raději prožívají sami a sdílejí až po skončení nebo vůbec.
Moje ztráty:
- Několik centimetrů v pase😊.
- Moje výzva měla nabalující se charakter: Medituješ, předtím si zacvič (podporuje to koncentraci). Abys mohla cvičit nejez pozdě. Po meditaci si přeci nedáš sklenku vína. Když si nedáš víno, nedáš si ani sýr, který tu sklenku doprovází a ani druhou sklenku vína a oříšky… Když nejíš večer, máš hlad ráno a dobře se nasnídáš a když už vstáváš dřív (kvůli meditaci) udělej dobrou snídani celé rodině.
Moje zisky:
- Ziskem pro mě bylo vidět, vlnu energie, která mezi Výzvaři plula.
- Klidný čas sama se sebou a dobrodružné objevování „světa uvnitř".
- Více příjemných chvil s mými dětmi, které moje výzva inspirovala k různým hrátkám a blbnutí.
DRUHÁ REFLEXE
Je neděle 17.1. ráno, už není tak brzy ráno, aby celý dům spal. Je šestnáctý den naší výzvy.
Pravidelná ranní i večerní „meditační" chvilka pro sebe už má pevné místo v mých dnech. A je to něco na co se po probuzení opravdu těším a večer rámuje můj uplynulý den.
Díky dvaceti nadšencům, kteří do Výzvy 21 šli spolu s námi, se moje výzva plíživě rozrůstá i o nepovinné položky:
- ranní a večerní dechová cvičení a protažení těla (bylo v plánu)
- limit 20:00 pro poslední jídlo dne (bylo nutné😊)
- a od té doby co napadl sníh i pravidelné otužovací běhání naboso ve sněhu (to je radost, ke které se velmi ochotně přidávají všechny děti)
Ano, energie mých ostatních spoluvýzevníků je velmi nakažlivá, obdivuji jejich výkony a dodávají mi elán. Díky!
Pár poznatků k samotné výzvě:
1. Je třeba ráno vstát dřív než nejmladší děti. Ve dnech jako dnes, kdy se mi to nepodaří, má meditace spíše formální charakter 😊
2. Je příjemné mít níže nastavený rámec povinné disciplíny a opticky „přidávat" další položky. Přináší to radost a pocit svobody.
3. Náročné naopak je navrátit se po výpadku (jednou jsem usnula s dětmi dřív, než došlo na pravidelnou meditaci😊) zpět do rutiny.
4. Je skvělé mít parťáky ať už fyzicky - v mém případě děti, které velmi ochotně běhají a koupou se ve sněhu, „jogínkují" a „meditují" nebo mentálně, v případě mého muže, který mi s nadhledem dopřává prostor pro mé aktivity.
5. Rozhodně chci vytrvat v návyku ranního i večerního rituálu i po skončení výzvy. Mám odhodlání vytrvat i ve večerním nejezení. Ale už teď vím, že si čas od času chci dopřát výjimku: Přeci jen příjemný večer s dobrým jídlem v dobré společnosti pro mě je a bude víc než totální sebedisciplína. Teď jen aby ten výjimečný stav nepřevážil v rutinu 😊.
Mám velkou radost z toho kolik zajímavých lidí naše výzva oslovila, jak je pestrá a s jakou chutí se do plnění svých cílů pustili. Je opravdu strhující sledovat v průběhu dne nejen jednotlivé výkony, ale i emoce které přinášejí. Je víc než zřejmé, že sdílením se energie násobí a chuť jít dál nabývá na intenzitě. Je opravdu hezké být toho součástí.
Zároveň vnímám, jak právě díky sdílení výsledků a výkonů, moje vlastní výzva nabývá dalších rozměrů. Zdá se, že její hlavní cíl se potvrzuje a vyjasňuje. Tušila jsem, že nebude až tak těžké najít chuť k zastavení se a „meditaci", protože to je to, co chci a co mi přináší výborný pocit. Oříškem často bývá uhájit si každodenní čas, prostor a klid (a to i sama před sebou a jinými potřebnými činnostmi či oblíbenými kratochvílemi). Novým objevem pro mě je, že vzájemné sdílení uběhnutých tras, odcvičených časů a opravdu obdivuhodných výkonů mě učí zaměřovat se na kvalitu „svého času sama se sebou" a odolávat potřebě jej nějak vyčíslit či si pouze odškrtnout: splněno.
1. 1. 2021 - Trénink na meditační výzvu
Předstartovní sebekoučink aneb Jak jsem ke své výzvě přišla