Dobroslava Stránská

Lektorka, konzultantka a koučka v Aperta, s.r.o.

Linkedin
Aperta


Moje výzva:

Budu, po dobu 21 po sobě jdoucích dnů, vždy ráno a večer věnovat vědomou chvilku času „mozkovému klidu", chcete-li meditaci.

Mým cílem je, aby se tato rutina stala každodenní součástí mých dnů i poté a aby se čas, kdy dokážu „nemyslet", prodlužoval.


Proč jsem se rozhodla se připojit a proč právě s touto výzvou:

Motto mé výzvy: Mozek je jako sval, je dobré ho trénovat. Mozek je jako sval, je prospěšné mu dopřát odpočinku.

Jsem zvyklá neustále zaměstnávat mozek, přemýšlet, vytvářet nové projekty a sestavovat „to do" listy. Jsem součástí velké rodiny a dost prostoru v mé hlavě zaujímá také rodinná logistika i starosti, radosti mých blízkých. Vím, že pravidelný mozkový klid mi dělá dobře. Také vím, že aby měl potřebný efekt, je třeba, aby se stal rutinní součástí mých dnů, což se mi ne vždy daří.

Jak se mi daří výzvu plnit: 

TŘETÍ REFLEXE PO UKONČENÍ VÝZVY

V meditování chci pokračovat. Od začátku to bylo mým cílem. Momentálně věnuji dvakrát denně čas zastavení se, ale ke kvalitní meditaci se zatím dopracovávám a bude to dlouhodobá záležitost.

Můj objev:  

  • Umím si poručit 😊
  • Zjistila jsem, že další výzvou je elegantně zvládnout přechod z klidu své mysli do rychlého běhu rodinného života. 
  • Každý z nás má různou potřebu sdílení a vzájemné podpory.
  • Zatímco někomu „publicita"- zveřejněný závazek- pomáhá při plnění, jiní raději prožívají sami a sdílejí až po skončení nebo vůbec.

Moje ztráty: 

  • Několik centimetrů v pase😊. 
  • Moje výzva měla nabalující se charakter: Medituješ, předtím si zacvič (podporuje to koncentraci). Abys mohla cvičit nejez pozdě. Po meditaci si přeci nedáš sklenku vína. Když si nedáš víno, nedáš si ani sýr, který tu sklenku doprovází a ani druhou sklenku vína a oříšky… Když nejíš večer, máš hlad ráno a dobře se nasnídáš a když už vstáváš dřív (kvůli meditaci) udělej dobrou snídani celé rodině. 

Moje zisky: 

  • Ziskem pro mě bylo vidět, vlnu energie, která mezi Výzvaři plula.
  • Klidný čas sama se sebou a dobrodružné objevování „světa uvnitř".
  • Více příjemných chvil s mými dětmi, které moje výzva inspirovala k různým hrátkám a blbnutí.

DRUHÁ REFLEXE

Je neděle 17.1. ráno, už není tak brzy ráno, aby celý dům spal. Je šestnáctý den naší výzvy.

Pravidelná ranní i večerní „meditační" chvilka pro sebe už má pevné místo v mých dnech. A je to něco na co se po probuzení opravdu těším a večer rámuje můj uplynulý den.

Díky dvaceti nadšencům, kteří do Výzvy 21 šli spolu s námi, se moje výzva plíživě rozrůstá i o nepovinné položky:

  • ranní a večerní dechová cvičení a protažení těla (bylo v plánu)
  • limit 20:00 pro poslední jídlo dne (bylo nutné😊)
  • a od té doby co napadl sníh i pravidelné otužovací běhání naboso ve sněhu (to je radost, ke které se velmi ochotně přidávají všechny děti)

Ano, energie mých ostatních spoluvýzevníků je velmi nakažlivá, obdivuji jejich výkony a dodávají mi elán. Díky!

Pár poznatků k samotné výzvě:

1. Je třeba ráno vstát dřív než nejmladší děti. Ve dnech jako dnes, kdy se mi to nepodaří, má meditace spíše formální charakter 😊

2. Je příjemné mít níže nastavený rámec povinné disciplíny a opticky „přidávat" další položky. Přináší to radost a pocit svobody.

3. Náročné naopak je navrátit se po výpadku (jednou jsem usnula s dětmi dřív, než došlo na pravidelnou meditaci😊) zpět do rutiny.

4. Je skvělé mít parťáky ať už fyzicky - v mém případě děti, které velmi ochotně běhají a koupou se ve sněhu, „jogínkují" a „meditují" nebo mentálně, v případě mého muže, který mi s nadhledem dopřává prostor pro mé aktivity.

5. Rozhodně chci vytrvat v návyku ranního i večerního rituálu i po skončení výzvy. Mám odhodlání vytrvat i ve večerním nejezení. Ale už teď vím, že si čas od času chci dopřát výjimku: Přeci jen příjemný večer s dobrým jídlem v dobré společnosti pro mě je a bude víc než totální sebedisciplína. Teď jen aby ten výjimečný stav nepřevážil v rutinu 😊.

PRVNÍ REFLEXE

Je 4.1. 2021 brzy ráno, třetí den naší výzvy, celý dům ještě spí, a tak mám čas nejen na chvilku, teď už pravidelného, bytí sama a sebou, ale i na zamyšlení.
Mám velkou radost z toho kolik zajímavých lidí naše výzva oslovila, jak je pestrá a s jakou chutí se do plnění svých cílů pustili. Je opravdu strhující sledovat v průběhu dne nejen jednotlivé výkony, ale i emoce které přinášejí. Je víc než zřejmé, že sdílením se energie násobí a chuť jít dál nabývá na intenzitě. Je opravdu hezké být toho součástí.

Zároveň vnímám, jak právě díky sdílení výsledků a výkonů, moje vlastní výzva nabývá dalších rozměrů. Zdá se, že její hlavní cíl se potvrzuje a vyjasňuje. Tušila jsem, že nebude až tak těžké najít chuť k zastavení se a „meditaci", protože to je to, co chci a co mi přináší výborný pocit. Oříškem často bývá uhájit si každodenní čas, prostor a klid (a to i sama před sebou a jinými potřebnými činnostmi či oblíbenými kratochvílemi). Novým objevem pro mě je, že vzájemné sdílení uběhnutých tras, odcvičených časů a opravdu obdivuhodných výkonů mě učí zaměřovat se na kvalitu „svého času sama se sebou" a odolávat potřebě jej nějak vyčíslit či si pouze odškrtnout: splněno. 

Stále více si zvědomuji, pro co jsem si šla do své výzvy především: Hlubokou chvilku usebrání se každé ráno i večer, rituál, kterým bude začínat a končit můj den a který bude mou součástí.

1. 1. 2021 - Trénink na meditační výzvu  

Předstartovní sebekoučink aneb Jak jsem ke své výzvě přišla 
Věra Růžičková
Michaela Sůvová
 

Komentáře

Zatím nebyly přidány žádné komentáře. Buďte prvním, kdo napíše komentář
Máte Již Registraci? Přihlašte se zde
čtvrtek 28. březen 2024