Kafe je fenomén. Sedl jsem k počítači, napsal nadpis a hned mi v hlavě vyskočilo tisíc různých spojení kávy a života. Šálek s černou dobrotou je spojovatel, propojovatel a zvýrazňovač. Nikdo ho nepije jen tak. Dáváme si ho s přáteli, láskami i sami se sebou pro chvíle radosti a zastavení. Povzbuzuje nás a dělá nám činnost snesitelnější, nebo veselejší při práci, vaření, psaní, uklízení…
Kávou mimo jiné vstupujeme i do dospělosti – pamatuji si ještě, jak se má 14-ti letá dcera důležitě a velce tvářila, když jsem jí v Českém Krumlově prvně koupil ojíněný pohár ledové kávy. A kafe se určitě bude píti tehdy, až se na nás bude už jen vzpomínat.
Tento fejeton tu teď píšu, ale presíčko jsem si neuvařil. Schválně, abych to zkusil. Když tvořím, rád si k tomu jedno s našlehaným mlékem dám. Dnes tedy ne a psaní mi samozřejmě moc dobře nejde. A to nejsem žádný kávový závislák.
Co tedy teprve ti, kteří se rozhodli ho na 21 dní omezit či nepít vůbec. Skládám jim velkou poklonu. Protože přetěžké to mají. Celý den musí držet a vydržet (podobně jako odpírači cukrovinek), případně rozvrhnout, kdy kávu ano a kdy ne. Splněno je, až když usínají, a to už se většinou velká emocionální satisfakce nedostavuje.
Tak k závěru pro posílení alespoň připomenu několik notoricky známých kávových spojení: třeba to o vynikající brazilské kávě. Nebo děda Komárek, jak si nechával nalévat trochu kafe do půllitrového hrnku. Ze školy určitě znáte básnickou sbírku Konstantina Biebla „S lodí, jež dováží čaj a kávu" - doporučuji si přečíst, je krásná. A z kytarových párty v hlavě zní dryáčnická dylanovka, přezpívaná Robertem Křesťanem „Ještě jedno kafe bych si dal". No a nemohu nezapomenout na nejproslulejší hlášku o kávě z kultovního tajemného seriálu Městečko Twin Peaks. Poslední dvě zmínění najdete i v přiložených ukázkách.
Takže, bezkávisti – držte se!
Tento fejeton je věnován účastníkům VÝZVY 21, kteří ověřují svoji pevnou vůli na omezování sladkostí.
Podívejte se, jak se jim to daří: Romana Kvasničková a Tomáš Krejčí
Komentáře