Supervizor vzdělávání a rozvoje v DENSO Manufacturing Czech, s.r.o.
Moje výzva:
Zvládnout 21 dní bez kávy, jejíž nedostatek je zdrojem mého fyzického a psychického diskomfortu. Jakožto fyzickou substituci jsem si zároveň naordinoval denní dávku alespoň 8000 kroků. Pokud se mi podaří výzvu dodržet, zavazuji se za každý takovýto den přispět částkou 200 Kč nadaci Muži proti rakovině, která je národním držitelem licence spojené s každoroční listopadovou akcí Movember.
Proč jsem se rozhodl se připojit a proč právě s touto výzvou:
Souhlasím s tím, že v životě se vyskytuje množství momentů, které si nelze užít, ale je otázkou našeho přístupu či postoje, jak takovými situacemi projdeme. Zda se jimi necháme semlít, nebo nás paralyzují, anebo s nimi naložíme jako s výzvou a dokážeme jim čelit, či ještě lépe, využít je.
Proto jsem se rozhodl 21 dní s Apertou, jakožto hozenou rukavici, zvednout a přijmout jako výzvu, jako test svého přístupu, síly vůle a odhodlání.
Jak se mi daří výzvu plnit:
24. 1. 2021 - Shrnutí po ukončení výzvy
Rád bych se přiznal, kolik úsilí mě stálo naplnit výzvu, kolik osobních limitů jsem překonal, kolikrát jsem zatnul zuby, abych nepolevil.
Jenže…
Nic takového se nestalo. Všechno šlo až příliš hladce. Každý den jsem dodržel svoje předsevzetí, a bez nějakého donucování se.
Kávu pít nepřestanu, ale zmenším denně vypité množství. Chůze mi prospívá, protože mi k vnitřní motivaci pokračovat dopomáhá divokou energií nabité štěně. A díky postupnému otužování již částečně zchátralé fyzické schránky je mi prakticky celý den teplo. Dokonce mi přijde, že kolegy v práci začínám prudit, kdykoliv vesele navrhnu, že si vyvětráme.
Přemýšlím, nakolik je snadnost mého snažení determinována jednoduchým či poddimenzovaným výběrem úkolů. Ale při hlubším zkoumání docházím k závěru, že před třemi týdny se skutečně tyto úkoly zdály výzvou.
Že bych to bylo tak snadné? Že bych si zvykl tak rychle?
Nejspíš ano. Nejspíš skutečně stačí jen zacílit, dát do dané činnosti dostatek odhodlání a pevné vůle a výsledky jsou vidět.
Jinými slovy, abych citoval oblíbené rčení, „kam jde pozornost, tam jde energie a tam se tedy odehrává změna".
8. 1. 2021 - Po cca třetině Výzvy 21 bilancuji
KÁVAJo, přiznávám. Mám rád kafe. Dobré kafe. A dopřávám si ho. Ale taky si moc dobře pamatuju, že když jsem se před časem pokoušel o fyzický detox a rozhodl se odepírat si ho celý měsíc, proležel jsem dva dny s příšernou bolestí hlavy. S obavou jsem čekal, kdy to přijde.
Takže máme 2. ledna. Nic se neděje. Ani v osm ráno, ani kolem oběda, ani odpoledne. Chápu, tělo asi jede na zbytky kofeinu, které jsem nastřádal na Nový rok.
Další den nic, ani za dva, ani později.
Zrada, kafe mi ani zdaleka nechybí tak, jak jsem čekal, že mi chybět bude.
Pro přijatou výzvu asi nic moc, čeká se trocha nepohodlí, které se může překonat, ale pro mě skvělá zpráva. Nejsem tudíž závislák a kafe piju, protože mi chutná. Zůstanu u něj i nadále, ale můžu ze tří malých šálků denně udělat dva, to zase ano.
CHŮZEJsem od přírody lenoch. Ne pecivál, ale když se mi nechce, nebo když je venku hnusně, volím dobrý film nebo knížku. Říkal jsem si, že 8.000 kroků denně je něco, kde budu muset vyvinout nějaké fyzické úsilí, abych se přes tuto hranici dostal. Do této úvahy jsem ale jaksi zapomněl zakalkulovat štěně, které jsem si v listopadu pořídil a kterému je úplně jedno, že venku lije nebo sněží. PÁNÍČKU, JDEME VEN!
Takže ani tady jsem si nesáhl na svůj limit. Je dobře, že mi tato aktivita určitě zůstane, pro příštích 13 až 15 let určitě.
SKUTEČNÁ VÝZVACo teď? Abych byl sám sobě za frajera, nadhodil jsem si hned dvě omezení, která se ukázala, že vlastně omezeními nejsou.
Kde bych mohl alespoň trochu posunout hranice svých obvyklých zvyklostí? Sám za sebe a ponechat si tuto změnu jako návyk?
Mám strašně malý tepelný komfort. Kdykoliv je okolní teplota nad 23 stupňů, stěžuju si na vedro, cokoliv pod 22 je pro mě nesnesitelná zima.
Takže už pár dní zkouším „otužování". Ranní sprcha, ne přímo studená, ale rozhodně ne teplá.
Inspiruje mě kamarád, co se začal v prosinci koupat v přehradě. Třeba to za rok dám taky. Pozitivní je, že se mi prozatím daří přemáhat moji ranní nechuť dělat cokoliv a zároveň, kupodivu, je mi přes den poměrně teplo, i když odkládám jednu vrstvu oblečení.
Věřím, že mi to vydrží a že nakonec zvládnu baterii ve sprchovém koutě přesunout na až na samý konec modrého pole.
Komentáře