Markéta Pekárnová

HR Manager v ONTEX CZ

Facebook

Moje výzva: 

Sportovala jsem od malička, závodně 11 let. Teď si občas zasportuji a pomohu tím mým skoliotickým zádům nebolet, ale pravidelnou součástí mého života sport není. Kvůli zdraví a své velké zimomřivosti jsem se začala nedávno otužovat. Vlézt jednou týdně do řeky však nestačí, to bych čekala na kýžené ovoce plynoucí z otužování pěknou řádku let. Proto zařadím sport a otužování do mého každodenního rozvrhu! Každý den studená sprcha nebo plavání v řece + každý den běh nebo posilování, ideálně 1:1. 

Snad to přežiju :)


Proč jsem se rozhodla se připojit a proč právě s touto výzvou:

Výzvy mám ráda a jen těžko jim odolávám. Navíc mě podpoří můj manžel. Bude chodit běhat se mnou, což je moc fajn, protože jsem nikdy neběhala. Ani nevím, co v lednu na sebe nebo kolik toho uběhnout, abych to nepřepálila hned na začátku (a že to umím).

A abych na sebe měla nějaký bič a odměnila manžela za jeho podporu – za každý den, ve kterém vynechám byť jen jednu aktivitu, uvařím nějaký dobrý oběd nebo večeři podle nového receptu. Bude to vlastně taková další výzva – vaření mě totiž děsně nebaví.

Jak se mi daří výzvu plnit: 

23. 1. 2021 - Shrnutí na závěr

Chci pokračovat?
Ano. Baví mě to. Mám z toho dobrý pocit. Dělám něco pro sebe a své zdraví. Cítím se lépe. Dělá mi to prostě radost.

Chci si najít další výzvy pro svou pevnou vůli, protože jsem zjistila, že:
  • Mě to baví.
  • Dělá mi to spokojeněji a šťastnější.
  • Objevila jsme způsob, jak mohu růst a trénovat svoji pevnou vůli.
  • Je to dobrý příklad pro mé děti.

Moje objevy?
  • K mému překvapení jsem objevila vnitřní motivaci pro sport, který jsem celý život nesnášela. Běhání pro mě bylo během mých plaveckých let trpěná „suchá" příprava a teď si ho užívám.
  • Opět jsem objevila už objevené – mám skvělou rodinu, která mě bude vždy ve všem mém konání podporovat, jakkoliv nemožné nebo ztřeštěné se toto konání může zdát.

Můj zisk?
  • Sport a pohyb vůbec se mi dostal pod kůži, do krve, prostě do těla a hrozně si ho užívám.
  • Můj manžel, celoživotní nadšený sportovec, se usmívá „pod vousy", protože mi to už tolikrát říkal: že pivo chutná po kole víc, že při sportu vypne hlavu, že sportem zmoženému tělu se líp spí atd. Už se těším, až otevřou bazény a začnu trénovat :-)

17. 1. 2021 - Druhá třetina byla tou pravou výzvou

Druhá třetina výzvy začala být teprve tou pravou výzvou. Počáteční nadšení, které bylo velmi silné, mírně polevilo a začala se projevovat únava materiálu. Když si holt dá člověk půl roční pauzu od pohybu, protože se vymlouvá, že mu zavřeli sportoviště, a pak do toho skočí po hlavě, někde se to projeví. Děkovala jsem pánubohu (a manželovi), že mě osvítil (rozmluvil mi) běhání každý den. To už bych vám teď asi nepsala, protože by mě oživovali. Ony ty mé průměrné 4 km pomalého běhu jednou za dva dny nejsou žádný zázrak, ale je to nový pohyb, na který si mé tělo zvyká. Ve skoro dvaačtyřiceti pomalu. Velmi pomalu…

Ve druhé třetině jsem také poprvé vynechala – běh. Cítila jsem se vyčerpaná, neužila bych si to. Jako trest jsem slíbila manželovi, který mě hodně podporuje, že uvařím oběd podle nového receptu. A tak jsem otevřela zbrusu novou kuchařku a uvařila hovězí směs s rýžovými nudlemi. Prý to i bylo k jídlu :-)  A jednou jsem vynechala jen proto, že jsem zapomněla. Můj mozek tu nechutnou činnost, kterou je ranní studená sprcha, prostě vytěsnil. Za trest jsem si prodloužila koupačku v Jizeře o skoro půl minuty.

Velmi mě podporuje moje rodina – manžel s dcerou. Dcera se mnou byla asi polovinu běhů, manžel skoro všechny. Třeba dnes bych nešla, kdyby prostě nezavelel a nešlo se. Byla jsem běhat dvakrát za sebou, tak jsem chtěla vynechat. Nenechal mě. Děkuji, jsi můj miláček :-* 

10. 1. 2021 - Shrnutí po první třetině

Když mi v prosinci napsala Míša Sůvová, jestli se nepřipojím k výzvě, věděla jsem okamžitě, že ano. Následovalo několik dní usilovného přemýšlení, s čím se „pochlapím". První mi naskočil sport, ale proběhly i myšlenky na otužování, meditaci, čtení, zdravé stravování, hru na klavír, přípravu vlastních prezentací pro školení atd. 

Vybrala jsem sport a otužování. Každý den ráno studená sprcha a dvakrát týdně koupačka v Jizeře. Běhat každý den jsem si netroufla, protože běhání je jeden z mála sportů, který jsem nikdy nedělala (fakt nikdy), zvolila jsem proto běh obden a střídat jsem to chtěla s posilováním.

První den jsem se vrhla do výzvy po hlavě! Studená sprcha trvala asi 12 minut. Nejdřív jsem se totiž 10 minut nahřívala. Při běhu mě podpořili manžel s dcerou (7 let), kteří běželi se mnou. Oba s prstem v nose, já s jazykem na vestě. Nepodala jsem žádný heroický výkon, pro mě to ale bylo překonání sebe sama. A pocit? Úžasný! 

Druhý den jsem se sprchovala podobně dlouho a se stejnou nechutí. Ráno to tak nějak víc studí nebo mi to aspoň přijde. Posilování s aplikací mě docela bavilo. Večerní ponor do Jizery byl příjemnější než ranní sprcha. Tisíce jehliček pod kůží a strašná zima, když se vyleze, jsou vyvážené zvláštní pozitivní energií provázející zbytek dne. Den třetí přišlo na řadu opět otužování a běh, tentokrát jen s manželem, který se stal mým běžeckým trenérem a je mou obrovskou oporou. Zapomněli jsme si čelovky. Hned na začátku běhu jsem vymetla pravou nohou jednu kaluž. Manžel vyprskl smíchy, ztratil přehled, kam šlape a vymetl hned tu další. Takže jsme oba běželi s bazénem v jedné botě. 

Běhání jsem si zamilovala téměř okamžitě. Když jsem běžela 5. den své výzvy, čerstvě nasněžilo. Běžela jsem tentokrát sama a měla čas na poslouchání hudby a vlastních myšlenek. Troufnu si říci, že běh mi v životě už zůstane. S ranním otužováním stále trochu bojuji, ale pomalu si začínám zvykat. Den se tím totiž moc hezky nastartuje. Jen se mi občas vkrade myšlenka, že by to možná večer stačilo. Cvičení doma mě moc nebaví. Nakonec jsem posilovala jen jednou a obden cvičím speciální cviky na má skoliotická záda. Je to fajn, záda to ocení a konečně se řídím doporučením paní doktorky, cvičit pravidelně. U toho bych také ráda zůstala.

Baví mě a hodně mě podporuje sdílení s ostatními výzvaři. Mám zatím dost motivace vnitřní, ale ta vnější mě vždy krásně nakopne. Jedu na písničce „Protože to nevzdám" jako na dopingu. Dodává mi energii, motivaci a skvělou náladu. Pouštím si ji teď každý den a občas to okořením Emilem Zátopkem v „Když nemůžeš, tak přidej". A pomáhá i manželova koňská mast, kterou si mažu bolavé nohy 😊 

3. 1. 2021 - První a druhý den se mi vše podařilo. Hned první den ranní studená sprcha 1,5 minuty a skoro 4 km běhu. Druhý den proběhla disciplína v tomto pořadí - OTUŽOVÁNÍ - CVIČENÍ - OTUŽOVÁNÍ. A to večerní otužování bylo v podobě večerního ponoru do Jizery. Byl to báječný pocit. 

Romana Kvasničková
Věra Růžičková
 

Komentáře

Zatím nebyly přidány žádné komentáře. Buďte prvním, kdo napíše komentář
Máte Již Registraci? Přihlašte se zde
čtvrtek 28. březen 2024